Tvorba školního webu: proč nový web sám problém nevyřeší (a co řešit dřív)

Tvorba školního webu většinou začne stejně. Vedení školy se shodne, že web je zastaralý, nepřehledný a působí staře. Padne rozhodnutí: pořídíme nový. Vybere se firma, podepíše se objednávka, čeká se pár měsíců — a pak přijde nový web.

Hezčí. Modernější. A rodiče se chovají úplně stejně jako předtím.

Tohle je nejčastější zklamání, které u školních webů vídám. Ne že by nový web byl špatně. Ale škola od něj čekala změnu, kterou nový web sám o sobě přinést nemůže.

Proč nový web sám nestačí

Když se řekne „potřebujeme nový web“, myslí se tím skoro vždycky vzhled. Jiná grafika, modernější písmo, větší fotky. To je pochopitelné — vzhled je to první, co praští do očí.

Jenže rodič se nerozhoduje podle toho, jak je web hezký. Rozhoduje se podle toho, jestli na něm rychle najde, co potřebuje, jestli pochopí, čím je škola jiná, a jestli získá pocit, že téhle škole může svěřit dítě.

A to jsou věci, které nová grafika neřeší.

Když firma dostane zadání „udělejte nový web“, obvykle vezme starý obsah a přenese ho do nového kabátu. Stejné texty, stejná struktura menu, stejné informace uspořádané podle vyhlášek místo podle toho, co rodič hledá. Web vypadá nově, ale uvnitř funguje stejně. Slabá místa zůstala — jen jsou teď v hezčím obalu.

Někdy je to dokonce horší. Protože „už je to nové, tak je to přece hotové“ — a nikdo se k tomu několik let nevrátí.

Co rodič na školním webu skutečně dělá

Tady je věc, kterou si školy málokdy uvědomí: rodič váš web nepročítá. Skenuje ho.

Nebude číst dvacet odstavců ani procházet rozklikávací menu o třiceti položkách, aby si poskládal obrázek. Otevře web nejčastěji večer, na mobilu, mezi dvěma jinými věcmi. Chce nasát to podstatné za pár vteřin. Co nenajde rychle, jako by tam nebylo — i kdybyste to na webu měli.

A přesně tady se rozhoduje. Ne podle barev. Podle toho, jestli ho web během chvíle provede:

  • Pochopí hned, čím je vaše škola jiná než ta vedlejší?
  • Najde rychle to, co ho zajímá — zápis, termíny, dokumenty, kontakt?
  • Vidí, jak to u vás reálně chodí a jak přistupujete k dětem?
  • Ví, co má udělat jako další krok?

Pokud web tohle nezvládá, nepomůže mu, že je nový. A pokud to zvládá, často nepotřebuje být nový vůbec.

Tvorba školního webu by neměla začít grafikou

Pořadí, ve kterém se školní web obvykle dělá, je vlastně obrácené. Začne se vzhledem a strukturou se to nějak doplní. Mělo by to být naopak.

Nejdřív je potřeba vědět, ke komu web mluví a co má ten člověk pochopit a udělat. Rodič budoucího prvňáčka, rodič, který vybírá střední, samotný žák, který si web čte taky — každý hledá něco jiného. Teprve když je tohle jasné, dává smysl řešit strukturu, texty a nakonec vzhled.

Vzhled je ta poslední vrstva. Důležitá, ale poslední. Když se postaví jako první, vznikne hezký web, který nikoho nikam nedovede.

To neznamená, že nový školní web nikdy nemá smysl. Někdy je starý web technicky u konce, nejde rozumně upravovat nebo nesplňuje zákon o přístupnosti. Pak nový web dává smysl. Ale i tak platí: rozhoduje, co se do něj vloží za myšlenku, ne jak bude vypadat.

Jak poznat, co váš web doopravdy brzdí

Než zadáte tvorbu nového školního webu — nebo než do něj investujete čas a peníze — vyplatí se zjistit, kde web reálně ztrácí rodiče. Často se totiž ukáže, že nový web vůbec nepotřebujete. Že stačí jít po konkrétních bodech: co upravit, co doplnit, co naopak odstranit.

Připravil jsem proto krátký checklist: 7 věcí, které rodič hledá na webu školy — a často je nenajde. Projdete podle něj vlastní web za pár minut, očima rodiče, který vás ještě nezná. U každého bodu je krátké vysvětlení, proč na něm záleží.

Stáhnout si ho můžete na stránce o tvorbě školních webů. Je zdarma a nezávazně.

A pokud po jeho projití zjistíte, že mezer je víc, než jste čekali, ozvěte se mi. Podívám se na váš web očima rodiče a navrhneme společně, co s tím — ať už úpravou toho, co máte, nebo dohledem nad tím, kdo nový web udělá. Bez placení za cokoliv zbytečného.


Michal Šanca — pomáhám školám, aby jejich web nebyl jen nástěnka, ale vedl rodiče i žáky k rozhodnutí. Napište mi.